Robinia pseudoacacia - trnovník akát (trnovník bílý)
Syn.: Robinia pseudacacia, Robinia acacia
Slovensky: Agát biely
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Až 30 m vysoký strom nebo keř. Borka hluboce rozbrázděná, světle šedá až hnědošedá. Listy střídavé, až 30 cm dlouhé, dlouze řapíkaté, lichozpeřené, se 4 až 10 páry lístků, palisty přeměněny v 2 silné trny (někdy chybí), lístky řapíčkaté, eliptické, vejčité nebo podlouhlé, na vrcholu s nasazenou špičkou, řapíky i řapíčky pýřité. Květy uspořádány v převislém hroznu až 20 cm dlouhém, bílé nebo narůžovělé, se žlutozelenou skvrnou na pavéze, vonné, až 2 cm velké. Lusky až 10 cm dlouhé, vytrvávají na stromě až do dalšího roku. Kvete v V až VI.
STANOVIŠTĚ:
Lesy, podél cest, aleje, náspy, zahrady, parky, města, na půdách chudých i výživných, hlinitých, převážně sušších, stanoviště světlé.
ROZŠÍŘENÍ:
Původní ve východní a střední části Severní Ameriky, do Evropy byl dovezen kolem roku 1600, u nás masivně vysazován asi o 150 let později, v současnosti velmi často pěstován a dokonale zdomácněn nejen v ČR, ale i v jiných oblastech mírného pásma.
JEDY:
Vyjma květů je celá rostlina jedovatá. Obsahuje blíže nespecifikovaný alkaloid (v kůře, kořenu a semenech) a glykosidy robin a fasin (v květech a kůře), které vyvolávají shlukování (aglutinaci) červených krvinek podobně jako ricin (viz. skočec obecný). Dále je přítomna kyselina glykosyringová, amygdalin, tuk, sitosterin, stigmasterin a třísloviny, v květech silice, v květech a listech robinin, rhamnosa a žluté barvivo, které je přítomno i v kůře.
Otravy trnovníkem se projevují bolestmi břicha, průjmem, ztíženým dechem, slabostí srdce, křečemi, v těžších případech dochází k ochrnutí a následné smrti. Otravy byly pozorovány u zvířat (kůň, skot), ale i u dětí po okusování sladkých kořenů trnovníku.
UŽITÍ:
- Trnovník poskytuje poměrně kvalitní dřevo, které se užívá zejména jako dřevo stavební a vzhledem k vysokému obsahu tříslovin se hodí i pro stavby vodní, lze jej použít i k barvení (obsahuje žluté barvivo).
- Květy lze použít rovněž k barvení látek nebo papíru na žluto, v některých krajích se i pojídají podobně jako kosmatice z bezu (o tom, že by to bylo ale zdravé, lze pochybovat) nebo se užívají k přípravě aromatické vody a v Orientu se přidávají do osvěžujícího nápoje zvaného šerbet.
- Semena se někdy užívala k nastavování mouky, pražívala se jako kávovina, dá se z nich získat poměrně kvalitní technický olej (obsahují jej okolo 12%), z lusků se údajně v Americe připravoval sirup s narkotickými účinky.
- Jde o významnou medonosnou dřevinu.
- Hodí se k osázení chudých a suchých půd, roste i v místech pro většinu rostlin obtížně obyvatelných jako jsou okolí továren, lomy, nádraží apod. Díky množství podzemních výběžků se dosti rychle šíří a zpevňuje půdu. Na druhou stranu jsou ze spadaného listí trnovníku uvolňovány do půdy fenolkarboxylové kyseliny, které potlačují klíčení jiných rostlin, takže původní vegetace z blízkosti trnovníku brzy mizí a je nahrazována vegetací novou, zejména nitrofilními rostlinami jako jsou kopřivy apod. (trnovník váže na své kořeny vzdušný dusík, jehož sloučeninami pak obohacuje půdu).
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se v několika kultivarech, na půdu není náročný, měla by ale být spíše sušší, může být i chudá, vápnitá a kamenitá, stanoviště slunné. Množí se semeny, která se sejí v květnu v době, kdy již nehrozí ranní mrazíky.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Zora Inova napsal(a) dne 16.5.2012:
Dobry den, mohu z akatu udelat doma vino??? Sirup uz se dela :-), ale kvetu jsem nasbirala az moc.... Dekuji. Odpovedi radeji na mail.... Dekuji
- Marta napsal(a) dne 5.4.2015:
Napíšete mi prosím recept na akátový sirup?
Mě se nějak nepodařil a na netu se píše všeobecně o jiných sirupech,ale o akátovém nic.
Zdravím a děkuji předem. Marta
VENDULA napsal(a) dne 31.3.2012:
MAM TAKOVI PROBLEM MAMINKA SE PICHLA O AKAT JA NEVIM CO STIM TRN NEJDE VEN
- Josef napsal(a) dne 8.11.2013:
Tak přes internet vám ho asi nikdo nevytáhne, ať budete křičet sebevíc. Od toho jsou lékaři, ale holt si tam musíte dojít a vysolit 90 Kč.
Stáňa napsal(a) dne 1.5.2011:
Mám na zahradě také akát na kmínku a je růžový.Vistárii mám také,ta má úplně jiný kmen a je buď levotočivý nebo pravotočivý.Nikdy není kmen rovný.Na zahradě ji mám zasazenou k sloupu/který byl vyřazen z elektr.vedení/ roste velmi rychle a letos je plná poupat.Koupila jsem ji jako pozdní kvetení aby nenamrzala.K domu se nedoporučuje sázet,neboť může její kmen roztrhnout i zeď,ale i tak často vidím vistárii u domů a dokonce propletenou okapem.
Přeji hezký den.
karel napsal(a) dne 24.11.2009:
chtel jsem se zeptat jeli možno dřevo z akatu použit k uzeni masa. Slyšel jsem že se používa k uzení na jižni moravě.Pry je maso po vyuzeni krasneě světle hněde
Vlado napsal(a) dne 9.8.2009:
Dobrý den. Je píchnutí o trn akátu nebezpečné pro člověka. Zakopl jsem o větev a píchnul si trn do nártu nohy asi 3-4 mm hluboko. Vytáhnul jsem ho, ale po několika hodinách se stalo místo velmi bolestivé. Děkuji za odpovědi a případné rady.
Vlado
- Fanda napsal(a) dne 21.10.2009:
Je bezpodmínečně nutné řádné vyčištění (všechny nečistoty vpíchnuté v hloubce). Se stejným problémem jsem měl potíže asi 10 let, protože jsem ránu "vyčistil" pouze přelitím peroxidem.
Anonymka:-) napsal(a) dne 4.6.2009:
Chtěla bych se zeptat jestli neexistuje nějaký jiný akát než je tento.My doma máme jiný a je o hodně menší a má fialové květy.Děkuji.
Anonymka:-)
- Jiří Valíček napsal(a) dne 27.10.2009:
Zřejmě to nebude akát, ale wistárie čínská. :-)
- Pavel... napsal(a) dne 6.11.2009:
Domnívám se, že máte ROBINIA VISCOSA Vent. – trnovník lepkavý. Tento kvete fialovými květy.
- Petr Bohm napsal(a) dne 22.8.2011:
Ověřte, jestli se nejedná o středomořskou Zmarliku Jidášovu, cercis siliquastrum. Roste v kultuře i u nás, typická výrazně růžovými květy (duben,květen), které sedí přímo na dřevě (větvích, kmenech). Zadejte do vyhledávače! Petr